Je zřejmě v našich zemích nejužívanějším a nejlepším krmivem pro koně. Jeho jednotlivé živiny jsou lehce stravitelné, nezpůsobuje zažívací poruchy, vyznačuje se příznivými specifickými účinky při krmení koní: působí povzbudivě na celkový temperament koní, podněcuje pohlavní pud a u kojících klisen podporuje tvorbu mléka. Atˇ už vysvětlují různí autoři příznivé působení ovsa různými účinky různých látek, např. alkaloidu aveninu, glukosidu koniferinu, kyselině fosforečné, nebo za příčinu těchto specifických účinků považují mechanické dráždění nervů trávicího ústrojí pluchami, je jisté, že z obilovin je oves pro krmení koní dieteticky nejlepší, atˇ už se jedná o klasické žluté nebo v současné době nově pěstované tmavé(černé) odrůdy ovsa setého, které se díky zvýšenému obsahu některých aminokyselin a snížení procenta hrubé vlákniny projevují jako vhodnější pro dostihové a závodní koně. Oves je možno krmit jak celý, tak drcený, přičemž mačkání lze považovat za vhodnější úpravu než šrotování. V našich chovech se většinou používá právě mačkaný oves pro lepší využitelnost živin (úspora množství krmiva) a to budˇ jako jediné jadrné krmivo nebo jako základní součást (50 - 70%) krmné dávky jadrného krmiva. Při zkrmování ovsa bychom měli věnovat pozornost jeho smyslovému posouzení, sledujeme především barvu, prašnost, nespecifické pachy (zatuchlost, plísně) a jeho objemovou hmotnost. Čím větší hmotnost litrové odměrky (kolísá od 0,35 - 0,55kg), tím je krmná hodnota ovsa vyšší. Obecně lze považovat za kvalitní oves s litrovou hmotností 0,45kg a více. Určitou opatrnost musíme zvolit při přechodu na čerstvý (rozuměj nově sklizený) oves. Tento bychom neměli použít ke krmení dříve než 6 - 8 týdnů po sklizni. V té době v něm totiž končí průběh zracích procesů. Pokud budeme nuceni začít krmit tímto čerstvým ovšem dříve, měli bychom ho míchat s loňským a podíl čerstvého zvyšovat pomalu.U některých koní se i přes tuto opatrnost objeví alergická reakce, zejména v podobě vyrážky nebo otoků dolních částí končetin. Po vysazení čerstvého ovsa z krmné dávky tyto příznaky poměrně rychle mizí. Vyšší dávky ovsa v krmných dávkách dostihových koní mohou působit negativně na jejich nervovou stabilitu. Koně neúměrně reagují na běžné tréninkové podněty (tzv. horká dieta). Proto je vhodnější v období zvýšené potřeby energie tuto nahradit použitím jiných krmiv (kukuřice, ječmen, rostlinné oleje).

Ječmen

Proti ovsu má vyšší energetickou hodnotu a menší podíl hrubé vlákniny. Proto nepůsobí tak dieteticky příznivě jako oves. Lze jej krmit celý, v tom případě je dobré jej pro značné zvýšení stravitelnosti vařit, nebo drcený. Při drcení preferujeme hrubé šrotování, při kterém nevzniká velký podíl jemných prachových částic, které jsou koňmi vdechovány a dráždí sliznice dýchacího ústrojí. Ječmen lze bez obav použít do poloviny krmné dávky, nejlépe smíchaný s ovsem. Při zkrmování velkých dávek ječmene, zejména při náhlých změnách krmné dávky typu „došel oves, dostanou ječmen“, může dojít k zažívacím poruchám (koliky).

Kukuřice

Je ve výživě a krmení koní rostlinou budoucnosti. Má ze všech obilovin největší krmnou hodnotu a nejmenší obsah hrubé vlákniny. To ji předurčuje pro krmení koní těžce pracujících. Pro krmení koní dostihových je výbornou vlastností její tlumivý účinek na dráždivost nervové soustavy. Kukuřici lze krmit jak celou, tak upravenou drcením, pro které platí to, co pro ječmen, tedy co nejhrubší narušení bez vzniku prachových částic. Zajímavou úpravou kukuřice je ošetření zrn před dosušením přípravkem schaumasil. Zrno zůstane měkké a koně jej přijímají s velkou chutí. Kukuřice může tvořit nejvíce polovinu krmné dávky, jinak hrozí zažívací poruchy podobně jako u ječmene.

Žito

Žito lze použít pro krmení koní pouze v malých dávkách( 1 - 1,5kg), jako přídavek ke krmné dávce koní v rekonvalescenci, vyhublých po operacích či onemocnění, a vždy je lépe jej povařit. Trvá -li krmení žitem delší dobu, způsobuje u koní vážné zažívací poruchy, schvácení apod. Lépe je koňmi přijímáno tritikale, kříženec žita a pšenice, ale i v tomto případě je třeba určité opatrnosti.

Bob

Je z luštěnin pro koně nejvhodnějším krmivem. Má vysoký obsah bílkovin, používá se proto na doplnění krmné dávky v období těžké práce a u koní sešlých, ve špatném výživném stavu, a to v množství maximálně 10% hmotnosti jadrných krmiv. Podobně lze použít i hrách, i zde musíme mít ale na paměti, že obě tato krmiva podávaná ve velkých dávkách způsobují plynatost a koliky.

Lněné semeno

Vařené nebo horkou vodou spařené vytváří velké množství slizu a tím působí dieteticky velmi dobře na trávicí soustavu koní, zejména zesláblých, hůř krmitelných, koní v rekonvalescenci,a v období přelínávání. Jeho podávání klisnám před porodem a po něm porod usnadňuje (zvýšení vazkosti plodových vod) a po porodu napomáhá odchodu plodových obalů a involuci ( stažení dělohy). Lněné semeno se podává nejčastěji jako součást tzv. „mash“, čti: meš. (V Čechách - nevím proč - se vyslovuje: „mač“. Jde o směs mačkaného ovsa, pšeničných otrub, lněného semene, rozmíchané do kašovité konzistence po přelití vroucí vodou. Do tohoto základu lze s úspěchem přidat např. sladový květ, kukuřičný nebo ječný šrot.

Sladový květ

Tento odpad z pivovaru by měl mít světlou barvu(tmavá je známkou připálení při sušení). Obsahuje přibližně 14% stravitelných bílkovin a má velmi dobré dietetické účinky. Pro jeho charakteristickou, poměrně intenzivní vůni, je dobré na něj koně přivykat postupně.

Pšeničné otruby

Jsou odpadem mlýnského průmyslu. Obsah stravitelných bílkovin je okolo 10%. Koním je podáváme budˇ v suchém stavu nebo - a to je vhodnější- pařené, formou kašovitého nápoje.